Šipky, mezerník a Page Up / Page Down krokovat. Home / End přejít na kraj prezentace. F celá obrazovka. N poznámka pro výklad. Esc zavřít toto okno.

Horní nabídka přepíná příklady. Číslované fáze dole dovolují vrátit se k výběru sloupce, poměrovému testu nebo pivotu. Odkaz v adresním řádku uchovává aktuální krok.

Znaménková konvence

Maximalizujeme. Ve skriptech je x_B = p + Qx_N, z = z₀ + r^Tx_N. Zde přesouváme proměnné doleva: v nebázickém bloku tabulky stojí −Q a v posledním řádku −r^T. Pravá strana posledního řádku je z₀.

V omezujícím řádku a nebázickém sloupci je prvek −q_ij, vpravo p_i. Pro vstupující proměnnou x_v počítáme poměry p_i / (−q_iv) pouze při q_iv < 0, tedy přes kladné zobrazené prvky.

Index i označuje aktuální omezující řádek; jeho bázická proměnná je uvedena vlevo. Po pivotu řádky nepřerovnáváme podle indexů bázických proměnných. Oproti seřazenému zápisu ve skriptech tak mohou být řádky p a Q přeuspořádané.

Prameny

• Kapitola 4 skript 01LIP, části 4.1–4.4. Příklady a cesta prvního výpočtu odpovídají skriptům.
• Atlas 01LIP, S04-02: příklad se zlomky.
• K. Cheung, Carleton University: Tableau Method. Převod rovnic do číselné tabulky a řádkové úpravy. Zdroj pracuje s minimalizací, zde používáme maximalizaci.
• University of Wisconsin–Whitewater: Simplex Method for Standard Problems. Přímo maximalizační tabulka se zápornými počátečními účelovými koeficienty.
• ČVUT FEL: Optimalizace, Simplexová metoda. Jednotková báze, doplňkové proměnné a pivotování. Zdroj rovněž vychází z minimalizace.

Prezentace předpokládá známou přípustnou bázi. U všech čtyř úloh ji tvoří doplňkové proměnné, protože pravé strany jsou nezáporné. Nalezení obecné výchozí báze patří do kapitoly 5, degenerace a pravidla konečnosti do kapitoly 6.